Rožnov p. R. * Hutisko–Solanec * Soláň * Velké Karlovice * Karolínka * Nový Hrozenkov * Vranča * Chata Kohútka * Vranča * Hovězí * Vsetín (alternativa Lidečko) * Malá Bystřice (alternativa Bystřička) * Valašská Bystřice * Rožnov p. R. (v těchto místech působili slavní valašští malíři: Kobzáň, Podešva, Šnajderka, Hlavica, Hoffman a další.)

Klasicky začneme z Rožnova p. R. (viz Trasa Leoše Janáčka). Můžete jet prakticky dvěma cestami – z Rožnova p. R. směrem na Prostřední Bečvu a napůl cesty před ní odbočit doprava na Hutisko–Solanec a Velké Karlovice nebo přímo z náměstí přes Vigantice stejným směrem. Na kole bude asi lepší ta druhá možnost. Obě cesty jsou lemovány množstvím různých hospod, restaurací, hotelů i kempů.

Pokud byste se náhodou rozhodli v Hutisku–Solanci přenocovat, je tady hotel Euro (tel.: 571 8211;64 40 43) a také soukromé ubytování Miklovi. Když dojedete na kopec Soláň, přezdívaný též hora umělců, můžete vyzkoušet Valašský šenk na Čartáku (tel.: 571 8211;64 42 65) a když zatmíte, tak je tam i ubytování. Šenk byl v historii místem, kde se konaly srazy malířů. Bohužel se dnes zatím nedaří na tuto tradici navázat. Pokud patříte mezi těch Horních 10 000 tisíc, tak hned vedle je Hotel Biocel Soláň (tel.: 571 48 01 00). Kousek z kopce na Velké Karlovice je po levé straně Chata Soláň (tel.: 571 44 40 67), kde na Valašský pas dostanete alespoň 5% slevu na konzumaci. Teď už jenom sjedete z kopce a jste ve Velkých Karlovicích.

Velké Karlovice

Ubytování

Hned jak vjíždíte do Karlovic ze Soláně, všimněte si po levé straně šikovné hospůdky - Pohostinství Jezerné (0657/64 45 56). Do putování bohužel zařazena není, ale zkuste majitele trochu popíchnuť a možná se příště zařadí.
Vy, kteří pilně střádáte svoje Jurovalšárky, to raději ještě chvíli vydržte až k Hotelu Tatra (tel.: 571 44 43 23, 64 43 22). Najdete ho po pravé straně na kopci. Odbočka je kousek před hlavní křižovatkou. Hotel vede Katka Ficková a my s ní máme jenom ty nejlepší zkušenosti. Hotel je vhodný zejména pro Zlatou střední třídu a i Horních 10 000 by určitě zklamaných nebylo.

Letos byste již neměli po Velkých Karlovicích bloudit. Obec totiž opravila a pro vás připravila systém místních ukazatelů. Nemůžete je přehlédnout – jsou v jasně zelené barvě. Pokud přesto nebudete něco vědět anebo potřebujete přesně vědět, co vás čeká a nemine, obraťte se na místní Informační centrum (tel.: 571 44 40 39, 64 40 38), které již léta vzorně vede paní Dalecká. Najdete ho v 1. patře v budově pošty. Taky tady na vás čeká jeden z Jurovalšárků.

Pro ty, kteří dávají přednost spíše menším penziónkům, nemohu nedoporučit Penzion Miloňová (tel.: 571 44 48 07, 64 42 94). Penzion vede velice příjemná paní Kasalová, která byla jednou z prvních „nositelek“ naší myšlenky ve Velkých Karlovicích. Navíc penzion leží v krásném prostředí, pod kopci, na okraji Velkých Karlovic. Dostanete se k němu, když pojedete směrem ke slovenské hranici a kousek za centrem Karlovic odbočíte doleva. Jsou tam i ukazatele, a když budete používat naši skvělou mapu, určitě ho nemůžete minout. Získáte tam samozřejmě další razítko a Jurovalšár. Spokojeni budou ti, co mají hluboko do kapsy i „střeďáci“.

Pokud byste neodbočili k penzionu a pokračovali rovně, dostanete se k Hotelu Miloňov (tel.: 571 45 45 57). Ten se hodně specializuje na skupinovou a dětskou rekreaci, a tak se zatím do putování nezapojuje. Hodně jsem tam vídával i Holanďany, Němce, Poláky i jiné odrůdy lidí. Svou úrovní určitě hotel uspokojí hlavně „lepší střeďáky“.

„Homelesáci“ ve Velkých Karlovicích nejsou a kategorie Jedna kapsa prázdná a druhá vysypaná najde ubytování všude. Jenom se mrkněte do mapy a uvidíte. Stačí sejít kousek z cesty a hned jste u lesa.

Další ubytování:

Ubytování je ve Velkých Karlovicích dost, ale v letní a zimní sezónu bych si, být vámi, určitě něco rezervoval. Jurovalšárky dostanete na následujících třech místech – v Hotelu Lanterna (tel.: 571 45 43 10–12), kde paní Polášková svým osobitým šarmem dokáže vytvořit až téměř rodinnou atmosféru. V Hotelu Galík (tel.: 571 45 42 94) a v Hotelu Horal (tel.: 571 44 47 86, 0602–51 64 94). Ty zase nabízí v Karlovicích to nejlepší sportovní vyžití. Na Horalu si můžete zahrát i squash. Máte-li přístup k internetu, tak se koukněte na jejich stránky www.valachy.cz

Penziony Na Pluskovci (tel.: 571 44 47 94) a Gaudeamus (tel.: 571 44 45 41) jsou zaměřené spíše na dětskou rekreaci, ale když budete v Karlovicích a budete potřebovat ubytování, klidně to zkuste. Jednání je příjemné a když to jenom trochu půjde, určitě se nějaké to místečko najde.

Na RS Tabačka (tel.: 571 44 45 19) vám na Valašské pasy poskytnou 5% slevu na stravovací a ubytovací služby.

Dále můžete zkusit: RS Vagónka Studénka – není jen pro železničáře (tel.: 571 444514), Hotel Pod Javorem (tel.: 571 44 45 46, 64 47 96), Hotel Potocký (tel.: 571 454296), Autocamping Machůzky (tel.: 571 444522), RS Centroprojekt (tel.: 571 444532), RS Kyčerka (tel.: 571 444258), Turistická chata Kyčerka (tel.: 571 444072), Rekreační areál Lesková (tel.: 571 454280). Pokud si přes to nemůžete vybrat, ještě je možno ubytovat se v soukromí, a to nejméně na osmi místech. Více vám určitě řeknou v IC.

HOSPODY & RESTAURACE

Co se karlovské kuchyně týče, můžu vám určitě doporučit restauraci Pepicentrum (tel.: 571 444039), kterou najdete po levé straně, kousíček od křižovatky na Rožnov a Karolinku. Místní kuchyně byla vždycky dobrá, navíc si můžete, je-li libo, zaskotačit na nejmodernější diskotéce v kraji. Vynikající kuchyni má na svém hotelu Lanterna i paní Polášková a na hotelu Tatra Katka Ficková. Šak vyzkúšajtě a posuďte sami!

KULTURA & ZAJÍMAVOSTI

To, kvůli čemu jste do Velkých Karlovic přijeli, bude zřejmě příjemné přírodní prostředí, bohatá historie a možnost opravdu dobrého sportovního vyžití. Z Karlovic vychází množství turistických a cykloturistických tras, v obci je i koupaliště a tenisové kurty. V zimě jsou Velké Karlovice a okolí jedním z nejlepších míst, kde si v Beskydech a Javornících zalyžovat. Pořiďte si našeho zimního průvodce.

O Karlovickém muzeu (571 44 40 19, 64 40 15) se už zmiňujeme výše a tak jenom můj osobní komentář - nádherné muzeum! (A to nejsem žádný muzejní typ.) Při prohlídce získáte hned další dva Jurovalšáry. A další dva pokud navštívíte řezbářskou dílnu – Galerii pod Soláněm v Karlovicích–Jezerném.

 

A jedeme dál: Z Velkých Karlovic do Karolinky.

Pokud zrovna nemáte domluvenou exkurzi ve sklárně Crystalexu tel.: 0657–45 06 20–2 anebo chuť na krbovou specialitu z Hotelu Koník (tel.: 0657–45 05 72), tak pojedeme dál. Pokud si v podnikové prodejně Crystalexu nějakou drobnost zakoupíte, máte v kapse další Jurovalšár.

Kousek za Karolinkou je Nový Hrozenkov, který se proslavil zejména tím, že zde působili valašští malíři. Je zde památník Antonína Strnadla, který je umístěn ve velmi pěkné dřevěnici. V létě tady bývají k vidění výstavy fotografií z historie i současnosti Hrozenkova. Pokud však máte přístup na internet, zkuste se mrknout na pěkné stránečky www.novyhrozenkov.cz, kde najdete aktuální informace.

UMĚLCI NOVÉHO HROZENKOVA

MALÍŘI

Antonín Strnadel

Jeden z nejvýznamnějších umělců Nového Hrozenkova, v obci byl otevřen Památník Antonína Strnadla.

Jiří Heřman(1892 - 1969) - malíř. Za svého pobytu na Novém Hrozenkově v letech 1922 - 1929 dokázal zachytit nejen jemný ráz krajiny, ale i celky a detaily dřevěné lidové kultury. Mnohé jeho perokresby vyšly v třicátých letech jako pohlednice.

Jan Kobzáň (1901 - 1959) - malíř, grafik a spisovatel. Náměty z Nového Hrozenkova zachytil v líbivých linorytech a dřevorytech, v nichž figurují valašští dřevorubci, pastýři a zbojníci.

Karel Langer (1903 - 1998) - kreslíř, návrhář, etnograf, znalec lidové kultury. V roce 1923 nastoupil na Novém Hrozenkově jako učitel. Od počátku věnoval obci všestrannou pozornost, zasloužil se o vybudování Památníku Antonína Strnadla. V Langrově tvorbě má Nový Hrozenkov významnou roli, množství svých kreseb provedl rytinou do křídového lamina.

Karel Hoffman (1906 - 1998) - národní umělec, malíř, krajinář a figuralista, nositel četných vyznamenání za výtvarnou činnost. Na Valašsku našel citové zázemí a obrovskou studnici inspirací. S Novým Hrozenkovem jej mimo jiné pojí rodinné vztahy. Malba Hrozenkovská svatba, Návrat z jarmarku, Konec masopustu, Zbojnický tanec a jiné jeho díla živě přibližují tehdejší život na Valašsku.

Jan Hrnčárek (nar. 1918) - malíř a grafik, který žije pod Soláněm, a tak velmi dobře zná Nový Hrozenkov, což dokládají jeho malby z Vranče, Babínku a údolí Břežité.

Jiří Drozd (1924 - 1984) - grafik, absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové, kde stával modelem dalšímu hrozenkovskému umělci -
Antonínu Strnadlovi. Velká část jeho tvorby je věnována Frenštátsku, Valašskou usedlost lze umístit do údolí Vsetínské Bečvy a Vranče.

Luděk Majer (nar. 1925) - malíř a grafik. Celý život mu inspiraci poskytovalo jeho rodiště - Soláň a okolí. V jeho díle můžeme spatřit jak optimistické chvíle plné pohody, slunce a květů, tak těžký život horalů. Motivem mu bylo i údolí Vranča.

Jiljí Hartinger (nar. 1935) - kreslíř, malíř a grafik. Na vysoké škole jej učil Antonín Strnadel. Ve svých grafických listech obsahově využívá prvky valašské přírody, architektury a života.

Jiřina Hartingerová - Tobolíková (nar. 1941) - malířka, grafička, textilní výtvarnice. Po společném studiu se svým manželem Jiljím jej následovala do Karolinky, kde nalezla zejména krajinnou a rostlinnou inspiraci pro svou výtvarnou práci. Její grafické listy jsou žensky křehké, něžné a akcentují poetickou stránku zvolené tématiky.

Ladislav Rusek - (nar. 1927) - grafik, ilustrátor, vysokoškolský učitel, spisovatel. Obdiv k drsné, ale nádherné přírodě a přátelství s Karlem Langrem a Miloslavem Stiborem jej přiblížily k Novému Hrozenkovu. Jeho zájem o skauting a Setonovu Lesní moudrost jej vedly ke zdobení chaty Walden, v níž se později setkávali čeští i slovenští stoupenci tohoto hnutí. Chata Walden byla vybudována v horní části údolí Vranča.

Adolf Liebscher (1857 - 1919) - profesor kreslení na České vysoké škole
technické v Praze, malíř a dekoratér. Za svých pobytů na Novém Hrozenkově (1885 - 6) vytvořil množství maleb a kreseb z obce a okolí. Jako první malíř využil hrozenkovských motivů k vytvoření obrazů "Valašská svatba" a "Valašská madona". Ve třicátých letech vyšlo 12 jeho kreseb hrozenkovských motivů na pohlednicích.

Miloš Holec (nar. 1925) - olomoucký malíř a grafik. Již při první návštěvě Nového Hrozenkova se mu zalíbil valašský muzikální, pěvěcký a taneční projev. Na ukázce je zachycen živelný pohyb valašských tanečníků.

Alois Schneiderka (1896 - 1958) - akademický malíř. Na Novém Hrozenkově - v Olši bylo velké množství vodních mlýnů, pil a valch. Nezachoval se bohužel ani jeden důkaz této lidské zručnosti, a tak je Schneiderkův obraz Valcha na Novém Hrozenkově - V olší dokladem tohoto souznění venkovského života s vodním živlem.

ŘEZBÁŘI

Petr Štícha (nar. 1944) - hrozenkovský řezbář, v současnosti žije mimo Nový Hrozenkov.

Božena Vráželová (nar. 1945) - k vyřezávání se dostala během své mateřské dovolené. Dnes vyrábí holubičky, kohouty a další upomínkové předměty.

Augustin Dujka (1897 - 1949) - byl původně hrozenkovský krejčovský mistr. Přátelství s valašskomeziříčským řezbářem Brunovským jej inspirovalo ke vlastní tvorbě. Do dnešních dnů se zachovalo několik jeho děl se zvířecími motivy a několik polychromovaných figurek o výšce 60 - 70 cm. Jeho jediným nástrojem k vyřezávání byl jeho krejčovský nůž.

Josef Michalčák (nar. 1913) - s řezbářstvím začal již u Cyrila Orsága v Karolince, ale když si opatřil vlastní hračkářskou pásovou pilu, a osamostatnil se a výrobu přesunul do svého domova ve Vranči. Jeho zaměření se s časem velmi měnilo. Nejdříve vyřezával vozíky a trakaře pro překupníky, ale po příchodu profesora Langera začal realizovat jeho návrhy. Vyráběl kohouty, pávy, betlémy, či volné plastiky či reliéfy. Časem se zapojil do činnosti několika organizací. Účastnil se mnoha výstav, např. v roce 1958 v Bruselu. Zde vystavoval betlém a valašské figurky dle návrhu profesora Langera. Ke svým 60. narozeninám obdržel v roce 1973 titul "Mistr uměleckého řezbářství".

Rudolf Blaha (nar. 1942) - rodák z Uherského Hradiště, tvořící v Novém Hrozenkově. Vyřezává jednak valašské motivy, ale i rozměrné reliéfy, které barevně upravované nacházejí uplatnění i daleko mimo okruh Valašska.

Jaroslav Vrána (nar. 1951) - jeden ze současných řezbářů. Jeho oborem jsou betlémy všech velikostí. Vyřezává z lipového dřeva a tomu také ponechává původní barvu.

Petr Orság - Kaděra (1919 - 1947) - jako mnozí opracovával přířezy, které dodával Josef Michalčák. Odpoutal se však od standardního tvaru předlohy. Vynikal rovněž pečlivostí s jakou tvořil.

Anna Mužíková (1948 - 1982) - vycházela z díla profesora Langera i z díla svého otce. Její díla jsou velmi charakteristická a dodnes je každý bezpečně dokáže rozpoznat i v záplavě děl mnohdy již anonymních tvůrců.

(Převzato z webových stránek Nového Hrozenkova).

Hned za mostem nezapomeňte odbočit doleva směrem na Vranču, dostanete se k úpatí pohoří Javorníků, kde je moc a moc pěkně. Máme tady dobrou spolupráci s Hotelem Permoník (0657/65 18 70, 65 18 71), vedeným panem Janzou. Letos se Permoník stal i našim Imigračním úřadem a opět je tu k mání razítko a Jurovalšár.

Ti z vás, kteří dávají přednost horským chatám a až téměř rodinnému prostředí, si to určitě hned zamíří nahoru na Horskou chatu Kohútku – Imigrační úřad Valašského království (0657/65 17 90, 0601/52 14 71). Auto můžete nechat dole na odstavném parkovišti a k chatě to máte po modré a žluté značce asi 1/2 hodinky cesty. Pokud byste chtěli dojet nahoru autem, musíte ze slovenské strany (k přejezdu přes hranici stačí občanský průkaz) od Lysé pod Makytou, Lazy pod Makytou podle mapy, až k chatě. V zimě vás určitě z Vranče někdo vyveze nahoru lavinou. Byl jsem tam několikrát osobně a na žádné jiné horské chatě na Valašsku se mi nedostalo takové pohostinnosti jako u Kocůrků. Navíc jsem dostal slevu, o které se mi ani nezdálo. Všechny, kteří chtějí poznat, co je to pravá valašská pohostinnost, zvu právě sem. Když už tu budete, tak si musíte dát i jejich už téměř legendární borůvkové knedle. Jsou vynikající. Ne náhodou jsme Kohútku zařadili i do naší prestižní gastrotrasy. Úplnou samozřejmostí jsou další Jurovalšáry a razítka do vašeho pasu.

Kousek od Kohútky je ještě Horská chata Portáš, kde by vám měli slevit 5% z ceny ubytování, prokážete–li se pasem Valašským. Najezení, osvěžení, omámení krásnou přírodou, stojíte na hřebeni a vůbec se vám nechce dolů. Mně taky ne, ale máme před sebou ještě kousek cesty a co nám brání, abychom se na do Javorníků zase někdy podívali?

Jsme zpátky na hlavní silnici 487 a pokračujeme dál na Vsetín. Projedeme Halenkov (pokud chcete zůstat, je tady Penzion Fortuna - (0657/65 73 89) profrčíme Huslenky – a vjedeme do Hovězího! Nebojte, žádného býka či krávu jsme neporazili, ale dojeli jsme do valašské vesnice z významnou minulostí i současností. Další Jurovalšár a razítko získáte v místním hostinci Pod radnicí (0657/64 90 31).

ALTERNATIVA LIDEČKO:

Teď už je to kousíček do Vsetína. Pokud ale ještě nemáte na město náladu, můžete na křižovatce za Hovězím odbočit místo doprava doleva a zajet se podívat do Lidečka. Tady, pod Čertovými skalami, dostal první podobu Valašský pas. Kromě toho je tady moc krásně a pokud jste typ romantika s batohem, doporučuji se na pár dnů ztratit někde v Pulčínských skalách. Je několik cest, jak se tam dostat. Z Lidečka se kousek vrátíme, až narazíme na odbočku Pulčín: obec - hrad - Pulčínské skály v jedné podobě. Obec i hrad vznikly pravděpodobně současně, bohužel se nedochovala o jejich počátcích žádná písemná zpráva. Na moravsko - slovenském pomezí patřil hrad i s obcí jako podhradím mezi menší strážní hrady.

Vy lenivější dokonce můžete dojet do vesnice Pulčín autem a hned to zapíchnout v místní již legendární trampské hospodě Western Saloon u Vilíka. Na "hřiště", jak se říká místnímu tábořišti, to nemáte dále než 1,5 km po červené značce. Nezapomeňte, že jste v chráněné krajinné oblasti a hřiště je prakticky jediné místo, kde můžete na Pulčinských skalách tábořit.

Pískovcový skalní masiv býval v dávných dobách útočištěm pro obyvatelstvo. O tom svědčí i názvy skal a míst: Zbojnický kostel, U šibenice či Kravský krchov. Výstup ke skalám je od pulčínského potoka. Tak, obout pořádné boty a jdeme na to. Vyškrábete-li se na vrchol, čeká vás nádherný rozhled na okolní zelené louky. Ze skal se můžete vydat buď zpět nebo po zelené značce do Vsetína anebo po modré do Zděchova a Huslenek. Tato oblast má i samostatnou trasu – Pulčínskou.

Ze skal se můžete vydat buď zpět nebo po zelené značce do Vsetína anebo po modré do Zděchova a Hůslenek.

V Lidečku máme letos dvě místa, se kterými spolupracujeme.

Jsou to Motorest Čertovy skály (tel.: 0657–44 74 64), kde dostanete i Jurovalšár a Hospoda a pizzerie U Pavlíků (tel.: 0657–44 79 87), kde Jurovalšár sice zatím nezískáte, ale dobré jídlo a pití určitě. Motorest má dobrou strategickou polohu a všichni skálolezci z nedalekých „čertovek“ se tady chodí o přestávkách občerstvovat. Pokud trochu lezete, skály jsou určitě dobrým cvičným terénem. Přes víkendy a v sezónu se však o ně budete muset podělit s desítkami jiných skálolezců. Když zatmíte, složit hlavu můžete buď přímo v motorestu, nebo pokud vám nevadí širák nebo stan, přímo pod skalami. Pokračovat z Lidečka můžete kamkoliv. Mrkněte se na mapu, šak neste hlúpi…

K Čertovým skalám se vztahuje i následující pověst:
Před dávnými časy žil v Lidečku zámožný sedlák, který měl jedinou dceru. Jmenovala se Rozina a byla naneštěstí hlupkavá. Ráda chodívala k muzikám, ale žádný nechtěl brávať chudinku do tance. Jednou šla také Rozina k muzice, ale stála tam pořád v koutě až pravila: "Kdyby už raději čert přišel a vzal mne do tance." Než dořekla poslední slovo, ejhle! Kde se vzal tu se vzal, vkročil do hospody vyšňořený pán. Ten vyhlídl si hned Rozinu a tančil s ní potom až do večera. Rozina byla velmi ráda, že tančí s takovým pánem a až večer spatřila, že má koňské kopyto. Velmi se ulekla a už věděla, že ten pán nikdo jiný není, než čert sám. Rychle utíkala domů, probudila matku a vyprávěla jí svou příhodu s čertem. Když si na druhý den čert pro Rozinu přišel, pravila mu chytrá gazděna: "Nedám ti dcery dříve, dokud neobrátíš vodu (Senicu) hore Lidečkem. Ale musíš to vykonať přes noc, než kohút zazpívá." Čert pak chodil po chalupách a krútil kohútom krky. Ještěže chytrá gazděna svého kohúta pod necky schovala. Navečer začal čert nosiť skaly, velké jak domy a ukládať vedle sebe. Když poslední skalu nesl, pustila gazděna kohúta na střechu. Ten zakokrhal, čert upustil skalu a utekl. Dodnes jsou na ní vyznačené jeho záda a pazúry.

ALTERNATIVA VSETÍN:

Vsetín

www.vsetin.cz

Pokud máte přístup na internet, doporučuji, abyste se před návštěvou města mrkli na jejich webové stránky. Je tam docela hodně informací a jsou průběžně aktualizovány.

Jurovalšárů ve Vsetíně dostanete hned několik. První je nám známé a milé místo CK Vsacantour (tel.: 0657–42 34 24), Zde vám příjemný personál podá veškeré informace, které k přežití ve Vsetíně a okolí budete potřebovat. A nejen to, můžete si zde koupit i zájezd nebo pohlednici. Každý přesně to, na co se cítí. Takže při odchodu nezapomeňte tasit svůj pas, který vám slečny za přepážkou rády orazí a přiloží Jurovalšár. Oproti předchozím letům se toho ve městě hodně změnilo a musím bohudík konstatovat, že k lepšímu. Rozhodně si už můžete i vybrat, kde se dobře najíst nebo ubytovat. Zatím sice nemáme jednotlivá místa zmapována tak podrobně, ale všechno má svůj čas. Info o ubytování a restauracích nám poskytla CK Vsacantour, tak bližší informace žádejte u nich. Vsetíňáci vám jistě neporadí špatně. Jurovalšárek vám ovšem rádi dají v restauraci Valašský pivní ostrov.

UBYTOVÁNÍ

Hotel Britannia - (Žerotínova 923, Vsetín, tel. 0657 - 61 21 30, fax 0657 - 61 21 66, e-mail: britannia@vs.inext.cz), 10 pokojů, 21 lůžek. Ve všech hotelových pokojích je vlastní sociální zařízení, telefon, rádio, televize. Hotel má své parkoviště, terasu, restauraci, bar. Ubytování se snídaní, polopenzí nebo plnou penzí.

Hotel Pančava - (Svárov 323, Vsetín, tel. 0657 - 61 20 22), 15 pokojů, 30 lůžek. V hotelových pokojích je sprcha, ostatní pokoje mají sprchu a WC na patře. Na všech pokojích je umývadlo. Hotel má své parkoviště, kadeřnictví, bar.

Hotel Vsacan - (Žerotínova 1114, Vsetín, tel. 0657 - 61 67 10, fax 0657 - 67 70 19). Hotelové pokoje mají své vlastní sociální příslušenství, telefon, TV. Hotel má své vlastní parkoviště, restauraci, bary. Hostům je k dispozici solárium, masáže, dámské kadeřnictví a pánské holičství.

Hotel U Billů - (Ohrada, Vsetín, tel. 0657 - 63 62 43), 18 pokojů, 45 lůžek. Na všech pokojích je umyvadlo, sprcha + WC jsou na patře. Hotel má svou restauraci, bar, terasu, parkoviště. Hostům je k dispozici sauna, tenisové kurty.

Hotel u Výchopňů - (Jasenice 596, Vsetín, Tel. 0657 - 63 20 39), 5 pokojů / 10 lůžek. Hotelové pokoje a apartmány mají své vlastní sociální příslušenství. Hotel má svou restauraci, bar, parkoviště. Hostům jsou k dispozici tenisové kurty.

RESTAURACE, PIZZERIE, HOSPODY,HOSTINCE

Restaurace Britannia - (Vsetín, Žerotínova 923, Tel. 0657 - 61 21 30,
fax 0657 - 61 21 66, E -mail: britannia@vs.inext.cz)

Restaurace Kulturní dům - (Vsetín, Svárov 1055, Tel. 0657 - 61 79 87)

Restaurace Gril - (Vsetín, Žerotínova 1114, Tel. 0657 - 67 70 23)

Restaurace Kohoutek - (Vsetín, Štěpánská 904, Tel./fax 0657 - 42 41 22)

Restaurace Luh - (Vsetín, Stará cesta, Tel. 0657 - 63 16 88)

Restaurace Lidový dům - (Vsetín, Mostecká, Tel. 0657 - 61 61 37)

Restaurace Machala - (Vsetín, Rokytnice 413, Tel. 0657 - 61 15 38)

Restaurace Na špici - (Vsetín, Nádražní 805, Tel. 0657 - 61 80 73)

Restaurace Pančava - (Vsetín, Smetanova 669, Tel. 0657 - 61 80 82)

Restaurace Snaha - (Vsetín, Palackého 167, Tel. 0657 - 61 95 62)

Restaurace Sychrov - (Vsetín, Sychrov, Tel. 0657 - 61 97 44)

Restaurace U lva - (Vsetín, Dolní náměstí 308, Tel. 0657 - 61 19 05)

Restaurace U trpaslíka - (Vsetín, ul. 4. května,Tel. 0657- 62 10 28, fax 0657 - 62 10 29)

Restaurace U tří slunečnic - (Vsetín, Dolní náměstí 307, Tel. 0657 - 61 19 92)

Restaurace U Výchopňů - (Vsetín, Jasenice 596, Tel. 0657 - 63 20 39)

Pizzerie Besední dům - (Vsetín, Svárov 671, Tel. 0657 - 61 61 70)

Pizzerie Plachtovič - (Vsetín, Na příkopě 814,Tel 0657 - 62 11 64)

Hospoda U krbu - (Vsetín, Václavkova 763, Tel. 0657 - 61 58 06)

KAVÁRNY, CUKRÁRNY, ČAJOVNY

Kavárna Astra - (Vsetín, Družstevní 1603, Tel. 0657 - 61 87 84)

Kavárna Grosl - (Vsetín, Mostecká, Tel. 0657 - 61 61 37)

Kavárna Lidový dům - (Vsetín, Mostecká 362, Tel. 0657 - 61 29 60)

Kavárna Napoleon - (Vsetín, Městské lázně, Tel. 0657 - 61 36 13)

Kavárna Pod klenbou - (Vsetín, ul. 4. května, Tel. 0657 - 61 32 16)

Cukrárna Dagmar - (Vsetín, Palackého 163, Tel. 0657- 67 77 28)

Cukrárna Eva - (Vsetín, Smetanova 1484)

Cukrárna Luh - (Vsetín - Luh, Tel. - 0657 - 63 16 87)

Čajovna Čermanová - (Vsetín, Mostecká 355, Tel. 0657 - 61 57 46)

BARY

AB bar - (Vsetín, Smetanova 807)

Bar KOHUTEK - (Vsetín, Štěpánská 904, Tel. 0657 - 61 75 63)

Bar OÁZA - (Vsetín, Žerotínova 1114, Tel. 0657 - 67 70 13)

Bar PARAGRAF - (Vsetín, Horní nám. 12, Tel. 0657 - 61 18 13)

Bar PICCOLO - (Vsetín, Žerotínova 1114, Tel. 0657 - 67 70 14)

Bar ROSÉ HERNA - (Vsetín, Mostecká 356, Tel. 0657 - 67 57 51)

Snack bar HELENA - (Vsetín, Hlásenka 335, Tel. 0657 - 61 57 33)

Snack bar JASENKA - (Vsetín, Jasenka, Tel. 0657 - 61 33 34)

Snack bar MONIKA - (Vsetín, Smetanova 992, Tel. 0657 - 61 22 28)

Snack bar PANČAVA - (Vsetín, Svárov 322, Tel. 0657 - 61 21 92)

OSTATNÍ STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ

Bistro CONSI - (Vsetín, Nádražní, Tel. 0657 - 61 99 05)

Hostinec POD LIPKAMI - (Vsetín, Rokytnice 13, Tel. 0657 - 61 78 02)

Občerstvení JEDNOTA - (Vsetín, Smetanova 1110, Tel. 0657 - 61 92 30),

Pivní bar BESEDNÍ DŮM - (Vsetín, Svárov 671, Tel. 0657 - 61 61 70)

Pivnice BESEDNÍ DŮM - (Vsetín, Svárov 671, Tel. 0651 - 61 61 70)

Pivnice LAGOON - (Vsetín - Luh, Tel. 0657 - 63 16 34)

KULTURA & ZAJÍMAVOSTI

Teď se vrhneme za kulturou. Ta nás čeká v Okresním vlastivědném muzeu, které sídlí ve Vsetínském zámku (0657/61 16 90). Přehled vystavovaných expozic najdete na webu nebo v kalendáři kulturních akcí, a tak si stačí jen najít, co by nás tak mohlo zajímat a vzhůru na výstavu. Za její zhlédnutí vás bohužel letos Jurovalšár nečeká, protože s námi muzeum omezilo spolupráci. Škoda.

Vsetín sice z dálky vypadá, jako jedno velké sídliště s továrnami, ale i toto město má svou historii a ve staré části lze ještě najít nějakou tu pamětihodnost. Kromě již zmiňovaného zámku to je kostel Nanebevzetí Panny Marie, jehož stavba byla dokončena v roce 1689 hrabětem Jiřím Illésházym. Od jiných kostelů se liší středoevropskou raritou - zachovalými střílnami v rondelech. V roce 1840 tak strašně foukalo, že spadl štít na západní straně kostela, probořil klenbu a zničil varhany. Nové pak koštovaly 985 zl. vídeňské měny.

Budova bývalého panského dvora - Maštalisek vznikla roku 1710. Pod ní bývaly panské sklepy, v nichž byli poddaní povinni robotou při spouštění a vytahování sudů s vínem. Prý to bývala jediná robota, u které neprotestovali, protože při ní dostávali na posilněnou tolik vína, co se do nich vlezlo. Ve Staré radnici z roku 1723 je dnes umístěna galerie, ale kdysi zde byla i šatlava "vojenka", do níž se zavírali tuláci a lehčí provinilci. Jestli byli tělesně zdatní - šup s nimi na vojnu. Pro větší delikventy zde stály dva těžší žaláře zvané "chladné".

Abychom nezůstali jen u budov, podíváme se na kašnu, o niž je první zmínka z roku 1652, kdy se v ní utopila dcerka Jiřího Josha. Kašna je pozůstatkem dřevěného vodovodu, který od roku 1615 zásoboval zámek a městečko pitnou vodou. Roku 1814 byla kašna vyzděna. Kamennou obrubu s ozdobnou mříží dostala v roce 1890. Po otevření obecního vodovodu jí hrozilo zboření, ale zapracoval zde Okrašlovací spolek, a tak byla kašna zachována a navíc opatřena vodotryskem. Je tu víc věcí k vidění, ale opravdu nejlíp uděláte, když si necháte poradit od odborníků na slovo vzatých v místním infocentru Vsacantour.

Prohlédneme si ještě město, popřípadě si zajistíme ubytování a jdeme si pro třetí Jurovalšár. Nejen hokejem znám je Vsetín. Svou tradici zde má i sklářství. Vždyť sklárny zde mají velkou tradici. My se podíváme do moderní budovy umělecké sklárny B.A.G., která stojí v místě zvaném Bobrky. Po odchodu z prodejny si požádáme o Jurovalšár a razítko do pasu.

V průběhu roku mají obyvatelé města i jeho návštěvníci možnost zúčastnit se i velkého množství různých kulturních a společenských akcí.

Z těch nejvýznamnějších upozorňujeme například na :

Vsetínský krpec - mezinárodní folklorní festival (Prostor před MěÚ, Sokolovna)

Valašské záření, Jazzový festival, INTERFOTOKLUB atd.

Dalšími místy, kde se ve Vsetíně může něco dít a která můžete navštívit jsou:

Hvězdárna - (Jabloňová 231, 0657/61 18 19),

Dům kultury - (Svárov, 0657/61
79 93),

Masarykova veřejná knihovna -(Svárov, 0657/61 98 05, 61 21 43) - antikvariát, internet, studovna

Kino Vatra - (budova MěÚ 0657/61 92 89).

SPORT & AKTIVNÍ ODPOČINEK

Vsetín je sice městem špičkového hokeje, ale pro sportovní a turistické vyžití nabízí zájemcům také řadu jiných příležitostí.

Milovníci turistiky se již nemohou dočkat na další ročník Mezinárodního týdne turistiky na Valašsku.

Místa, kde se můžete ve Vsetíně sportovně vyřádit:

Krytý bazén - (Jiráskova 340, tel. 0657/61 10 77),

Sokolovna TJ MEZ - (Mostecká ul., tel. 0657/61 10 70) - vybavené tělocvičny, posilovna, venkovní volejbalové a tenisové kurty, dětský koutek, sprchy, bufet

Stadion Ohrada - (Ohrada, tel. 0657/63 62 44) - fotbalové hřiště tráva, tenisové kurty, plážový volejbal, asfaltové víceúčelové hřiště, koše, sprchy, bufet

Kuželna - (Ohrada, tel. 0657/63 62 63)

Minigolf - (Trávníky)

Fitness Club Atlantik - (Lapač 93, tel. 0657/61 81 61)

Fitness - (Ohrada, Sklář 645, tel. 0657/63 64 49).

Pro hokejové fandy uvádím některé důležité informace k Lapači a ke klubu HC Vsetín:

ADRESA: Sportovní areál Lapač, 755 01 Vsetín Tel.: 0657/61 19 81, 61 22 62 fax: 0657/ 61 22 62

KLUBOVÉ BARVY: Žlutá a zelená, KAPACITA STADIONU: 5 400 míst, z toho 1.600 k sezení. Všechny aktuální informace o činnosti klubu najdete také na webu : http://www.inext.cz/hc-vsetin

Protože nikdo z nás ve Vsetíně nebydlí a zatím neznáme město tak, jak bychom měli, nedovolím si vás městem provádět osobně. Na webu jsem však našel takovou "virtuální procházku". Zkuste a třeba nám napište, jak se vám ve městě líbilo.

Virtuální procházka městem Město Vsetín se rozkládá na obou březích řeky Bečvy, která je rozděluje na Horní a Dolní město. Naši procházku zahájíme na náměstí Svobody, jehož dominantou je Památník osvobození věnovaný obětem obou světových válek. Z jedné strany je náměstí lemováno řadou obchodů a bytových domů, další tvoří komplex největšího vsetínského hotelu Vsacan. Následuje budova Dolní školy a severní stranu náměstí uzavírá budova Masarykova gymnázia. Z náměstí je pěkný výhled na typické panoráma Horního města se zalesněnými kopci v pozadí. Z námětí Svobody projdeme kolem Památníku obětem komunismu do největšího městského parku, Panské zahrady. Ještě před válkou byly v její zadní části nádrže na plavení dřeva (ulice "Na Plavisku"), později zasypané a zastavěné bytovými domy Zbrojovky. Kolem rybníčku s altánem dojdeme k lávce přes Bečvu, za ní prudce stoupajícím chodníkem vystoupíme k římskokatolickému kostelu a před námi se v parku objeví budova zámku s charakteristickou věží. V zámku sídlí Okresní vlastivědné muzeum se stálou národopisnou expozicí a výstavními galeriemi. Z parku se dostaneme na Horní náměstí kde najdeme soubor nejstarších vsetínských budov a památek. Kromě zámku je to v prvé řadě výrazná budova Maštalisek v dolním rohu a budovy Staré a Nové radnice v rohu protilehlém. V parčíku uprostřed Horního náměstí najdeme několik barokních soch. Vedle Nové radnice stojí budova Okresního úřadu a budova první vsetínské učňovské školy.

Pokračujeme-li kolem zámku směrem k velkému panelovému sídlišti "Sychrov", dojdeme k malému parčíku na místě bývalého hřbitova. Zde najdeme náhrobní desku nešťastné Alžběty Vaňkové, jejíž smutný příběh o zaskočeném soustu se můžete dozvědět ze stránek Valašského muzea v přírodě.

Vrátíme se na Horní náměstí a kolem Maštalisek pokračujeme Palackého ulicí, která prudce klesá k mostu přes Bečvu. Po levé straně projdeme kolem domu, v němž prožili dětství bratři Hlavicové, vpravo se objeví pomník T. G. Masaryka a nad ním těsně vedle sebe dva evangelické kostely. Majestátní budova Základní umělecké školy byla postavena pro první vsetínskou měšťanskou školu, kolem ní strmou ulicí "Podsedky" můžeme dojít k hvězdárně. Cesta kolem evangelického kostela Horního sboru nás zavede na hřbitov, vedle obřadní síně je pamětní deska obětí holocaustu a vstup na malý židovský hřbitov.

Sestupujeme dále Palackého ulicí a těsně před příchodem k mostu uvidíme po pravé straně budovu Občanské záložny (sgrafita M. Alše) a restauraci Snaha. Na křižovatce u mostu se můžeme vydat vpravo do údolí Jasénka s rozsáhlým panelovým sídlištěm i venkovskou zástavbou. Ulice podél Bečvy nás zavede do průmyslového předměstí s areálem pivovaru (dnes bohužel mimo provoz) a dalšími podniky a provozovnami. Naše procházka Vsetínem však pokračuje vlevo po mostě přes Bečvu na Dolní náměstí s parčíkem uprostřed. K zajímavostem patří například funkcionalistické budovy Komerční banky a bývalého obchodního domu Rodinger nebo výzdoba fasády bývalého hotelu Březáček.

Od Komerční banky pokračujeme Mosteckou ulicí kolem pošty a moderní budovy Telecomu k jednomu z center vsetínského sportu, Sokolovně. Její areál se sportovními hřišti bezprostředně navazuje na Městské lázně s krytým bazénem. Od Sokolovny se dostaneme do moderního obchodního a administrativního centra města, do ulice "Na Svárově". Prostoru vévodí výšková budova Městského úřadu, v jehož přízemí je Informační turistické centrum. Součástí budovy je také kino Vatra. Vedle Městského úřadu stojí obchodní dům Jednota a naproti je Dům kultury. Prostor tohoto městského centra uzavírá budova Besedního domu. Ulicí mezi Městským úřadem a obchodním domem Jednota projdeme kolem Dolní školy na náměstí Svobody, kde jsme naši virtuální prohlídku začali.

Nejbližší okolí Vsetína zapůsobí na návštěvníky města nezapomenutelným dojmem. Ať se z centra vydají kterýmkoliv směrem, během půlhodinky mohou vystoupit pohodlnými cestičkami k lesu a potěšit se malebnými výhledy nejen na město samé, ale i do přilehlých údolí. Hustá síť turistických značek usnadňuje orientaci a zavede návštěvníky na nejkrásnější místa v bezprostředním i vzdálenějším okolí města.

(Převzato z webových stránek města.)

No a ze Vsetína už se budeme pomalu ubírat domů. Pěkná cesta je přes Valašskou Bystřici, kde se konec konců můžeme taky na chvíli zastavit, prohlídnout si co tu mají pěkného a dojít si pro Jurovalšár.

VALAŠSKÁ BYSTŘICE

 

Líbí se vám zdejší dřevěnice, že? Je to tady opravdu moc pěkné. Jako stvořené pro bezstarostné lelkování. Pokud se tady budete chtít na pár dní zastavit a jen tak se tady toulat, nemám žádných námitek. Dokonce vám poradím, kde se ubytovat a navrhnu naši novou trasu mezi dvěma Bečvami, která tuto oblast mapuje.

UBYTOVÁNÍ

Ve Valašské Bystřici vás rádi uvítají v Penzionu Horalka (Valašská Bystřice 305, tel.: 0602–52 51 91). Penzion je víc jak vkusný a svým vybavením uspokojí určitě Zlatou střední třídu i Horních 10 000. Dalším penzionkem je Kovotour (Valašská Bystřice 348, tel.: 571 8211;64 63 21). Kromě Horalky a Kovotouru je ve Valašské Bystřici mnoho dalších restaurací, hospod a chat. Takovou výraznou je Horská chata Bůřov (Valašská Bystřice 529, tel.: 571 8211;64 6 1 89). Chata se honosí přívlastkem. „Beskydy jako na dlani“ a má proč. Shora je nádherný výhled na všechny strany. V době psaní tohoto průvodce však nebyla v provozu. Snad bude na sezónu připravená. Pak je tady ještě turistická chata s krásným názvem Mraveniště (tel.: 571 8211;64 61 94).

V Bystřici je také mnoho možností ubytování v soukromí. Můžete se informovat u pánů Romana Vaňka (tel.: 571 8211;64 61 01), Bohumila Bolfa (tel.: 571 8211;64 62 42), Miroslava Martináta (tel.: 571 8211;64 62 58) nebo třeba zvěrolékaře Petra Stolaře (tel.: 571 8211;64 63 70).

HOSPODY & RESTAURACE

Ve Valašské Bystřici hlady ani žízní určitě nezahynete, protože restaurací a hospůdek je tady plno – Hospoda Na Dílech, Hospoda na Bařinách, U Machýčků, Baba Jaga Bar. A konečně znovu otevřená hospoda U Pernických (tel.: 571 8211;64 65 80), kde si po svém občerstvení můžete vyzvednout Jurovalšár. V případě, že nebudete ve Valašské Bystřici něco vědět zkuste cinknout do jejich IC (tel.: 571 8211;64 60 85).

Teď už vás čeká jenom cesta do Rožnova a máte trasu valašských malířů za sebou. Doufám, že se vám u nás líbilo a že přijedete zas. Jestli se vám naopak něco nelíbilo, tož to připište k vašemu cestovatelskému listu a my se to pokusíme napravit. Mějte se krásně.