Holešov

www.holesov.cz

Na Drásalovu trasu se vydáme z bydliště obra Drásala, města Holešova. Holešov leží na východním okraji jižní části Hornomoravského úvalu na levém břehu říčky Rusavy. Tři kilometry východně od města se zvedají nejzápadnější výběžky Hostýnských vrchů.

Původní obvod města byl malý, ale od 16. století se rozrůstalo o předměstí. V téže době vzniklo i unikátní židovské ghetto. Některé současné části města byly dříve samostatnými obcemi (Plačkov, Všetuly), některé rostly jako jeho části (Novosady, Holajka aj.)
Novodobý stavební vývoj začal v poslední čtvrtině 19. století, podpořený budováním železnice (1882). Většina starších domů na náměstí byla přestavěna.

Chceme-li poznat Holešov po historické stránce, můžeme se podívat po památkovém okruhu. Od roku 1989 je střed Holešova zařazen mezi městské památkové zóny:
Zámek a zahrada, kostel Sv. Anny a bývalý klášter trinitářů, část Holajka, zámecká kovárna.
Na náměstí farní kostel s Černou kaplí, měšťanské domy a morový sloup, budova pivovaru (Masarykova ul.), Smetanovy sady s kaplí sv. Kříže a sv. Martina.
Na severní straně Šachova synagoga, část židovského města a hřbitov. Na jihu čtvrť Plačkov. Okruh trasy zóny značí žluto-bílé trojúhelníky. Přiřadit můžeme muzeum a galerii (nám. Dr. Beneše), Americký park s mohylou a nejstarší "bratrský" dům z roku 1524 (nám. Sv. Anny).

V Holešově je celkem pět míst, na kterých lze získat Jurovalšár: Prostorné a velmi pěkné Městské informační centrum (tel.: 571 140 00, 571 395344), které je otevřeno od 8.30 do 21.00 a kromě normálních služeb „íčka“ tady funguje směnárna, čítárna a dokonce internetová kavárna. Překrásná Šachova synagoga (tel.: 571  228 22), taneční Disco klub Fontána (tel.: 571 39 40 85) horký Tropik bar (tel.: 571 39 41 17) a novinka – česká restaurace Kanada (tel.: 571 39 63 62).

Tradici zde mají i májové slavnosti - majálesy, které obnovili studenti z Gymnázia Lad. Jaroše v roce 1994. Od té doby každoročně ožívají první či druhou květnovou sobotu ulice nevázaným veselím. Roku 1999 oslavilo gymnázium 100 let od svého založení.

Milovníky hudby jistě přilákají Jazzová pódia. Vrcholnou přehlídku jazzových a bluesových hudebníků pořádá od roku 1999 Městské kulturní středisko. V sále kina Svět se již vystřídaly mnohé hvězdy: Stivín, Průchová, Andršt, Koubková, Svoboda, Viklický a mnozí další. Třídenní festival probíhá v polovině června a vedle hlavního koncertu jsou jeho součástí venkovní vystoupení a závěrečné jam sessiony.

Od roku 1993 zde také probíhá setkání majitelů historických vozidel pod názvem Oldtimer festival Holešov, které pořádá brněnské nakladatelství AGM. Poslední sobotu v červnu se do holešovského zámeckého parku sjíždějí veteráni z naší republiky, evropských zemí i Ameriky. V programu nechybí burza náhradních dílů, jízdy elegance, ankety i zábavní program. Informace na tel. čísle: 545 217 065.

Pro sportovní nadšence a milovníky horských kol uspořádali holešovští cyklisté jeden z nejtěžších závodů horských kol. Od roku 1997 nese tento závod, jméno obra Drásala. Maraton Drásal se koná vždy první červencovou sobotu. Trať vede Hostýnskými vrchy, délka je kolem 115 km. Celkové převýšení je 3 400 m. Informace: www.drasal.cz.

Co se kulturnosti města Holešova týče – pěji třikrát sláva. Pozoruje-li člověk seznam všech akcí, které se tam celoročně konají, nezbude nic jiného než smeknout – a to pěkně hluboko. A nám, rodákům z těch méně kulturních měst, nezbude než v tichosti závidět a přát si, aby se i to naše městečko aspoň pomalu ubíralo tím samým směrem jako Holešov.

K významným osobnostem, které v Holešově žily, patří Jan z Holešova, F.X. Richter, Hanke z Hankenštejna a samozřejmě i obr holešovský - Josef Drásal. Narodil se roku 1841 v Chromči na Šumpersku v rodině brusiče jehel. V dospělosti měřil 232 cm a vážil 186 kg. Byl znám svým apetitem. Nejprve sloužil v Bludově a potom v Holešove. Povídalo se o něm spoustu historek. Jeho postavy využil holešovský hostinský Janoch a společně dvacet let putovali po Evropě. Drásal vystupoval v hanáckém kroji a oba vydělali spoustu peněz. Janoch koupil kavárnu ve Vídni a Drásal dům v Holešově na Plačkově. O mnoho peněz přišel spekulacemi a karbanem. Zemřel v roce 1886 a pochován je v Holešově.

Hospody a restaurace

Kavárna Tacl (Palackého 518)

Motorest Vykoukal (Hankeho 270)

Restaurace Kanada (Zlínská 1416)

Restaurace Sokolský dům (Palackého 546)

Restaurace pivovar (Masarykova 655)

Pivnice U Kaštanu (Zlínská 1416)

Restaurace Hotel Slávia (nám. Ed. Beneše 23)

Restaurace Novosady (Školní 1583)

Restaurace Sport (Tovární ulice 1200)

Vegetariánská jídelna (Masarykova 635)

Vinárna Vegas (Masarykova 65)

Ubytování

O ubytování v Holešově mám k dispozici tyto strohé informace. V tom by vám mělo pomoct IC v Holešově na Náměstí Ed. Beneše, tel.: 573 39 53 44, e–mail: ic@mks.holesov.cz, web: www.mks.holesov.cz
Penzion Šarm (Holešov, Palackého 972)
Ubytovna Pozemní stavby (Tovární 1346)

Kultura & zajímavosti
Městské muzeum a galerie rodáků (Nám. Ed. Beneše 24)
Otevřeno: Út - Ne 9 - 12, 13 - 17 hod.
Šachova synagoga a židovský hřbitov (Příční ulice)
Otevřeno: Út - Ne 9 - 12, 13 - 17 hod.
Městské kulturní středisko (Nám. Ed. Beneše 62)
Drive club - jazz, swing, rock (Nám. Ed. Beneše 62)
Zámek Holešov je v současné době veřejnosti nepřístupný. Zámecká zahrada versailleského typu je přístupná v letním období 8 - 20 hod.

Holešovská pověst
V Holešově stával mlýn se sklepem, který se táhl až do poloviny náměstí. Vypravovalo se, že je v něm ukryt poklad. Jednoho dne nová služka, která o téhle pověsti nic nevěděla, uklízela ve sklepě. Za chvíli přiběhla celá vystrašená, že ze sebe nemohla vypravit jediného slova. Když se uklidnila, vypravovala: "Zašla jsem až do zadní části sklepa, kde stálo několik sudů. Na jednom z nich seděl veliký kohout s obrovskýma očima, které ve tmě zářily. Ještě větší strach z něj šel, když zakokrhal". Uslyšel to mlynářský pomocník a hned druhý den, že se vydá do strašidelného sklepa. Ukrojil si kus chleba, vzal lampu a namířil si to rovnou do sklepa. Na jeho konci opravdu seděl velký kohout, jak služka vypravovala. Kohout proti němu vyskočil, zamával křídly a strhla se vichřice. Nebojácný mládenec k němu přistoupil a nabídl kohoutovi chléb, který měl v kapse. Kohout chleba popadl do zobáku a zatím co se jím živil, sáhl chlapec třikrát do sudu a nabral si kapsy penězi. Potom chodil do sklepa každý den, nosil kohoutu chléb a každý den si odnášel plné kapsy peněz. Jeho rozhazovačnosti si všiml i mlynář, který byl lakomý a všem všechno záviděl. Z chlapce vytáhl, kde k penězům přišel a tak poručil ženě, ať napeče ty nejlepší hanácké vdolky. Myslil si, že když kohouta pohostí dobrými vdolky místo chleba, dostane více peněz. Ale jak se mýlil. Sotva došel ke sklepním vratům, nebylo najednou po kohoutu a sklepě ani památky. Všechno se propadlo do země.

Velice se omlouvám za strohé informace z Holešova, ale bohužel město nemám "obšláplé" tak, jako třeba jako Valmez. Doufám, že do příštího Putování zavítám na holešovsko častěji, abych vás poté mohla oslnit svými znalostmi ze západu Valašského království.

Z Holešova se vydáme směr Bystřice pod Hostýnem, ale pozor, odbočujeme na Chomýž. Zde nám začíná pěkná cesta, jak dělaná pro nenáročnou cyklistiku. Pro ty, kteří se chtějí vyhnout hlavní cestě je ještě jedna možnost: Od holešovského židovského hřbitova klidně nasedněte na kolo a jeďte podél řeky Rusavy, až pod Hradisko. Šupem přejeďte hlavní cestu, směr Dobrotice. Pak jen podél železniční trati do Jankovic, mineme sochu svaté Anny a blížíme se k Chomýži. Projíždíme krásnou a neporušenou přírodou Hostýnských vrchů a blížíme se k obci Brusné, kam vás můžu pozvat do Panského mlýna Brusenka (0635/39 31 11). Majitelům se podařilo zrekonstruovat vodní mlýn a přestavět ho na malý vkusný penzion. Výborně tam vaří, prostředí fantastické, tak na co čekáte? Běžte dovnitř. Líbilo, že? My, putovníci, musíme dál. Čeká nás totiž další Jurovalšár na Drásalově trase.

Vjíždíme do obce Rusava, kde navštívíme rusavské Muzeum. Zde se nachází expozice, dokládající život Valachů a najdete tu i zmíněný Jurovalšár.

V Rusavě zhluboka dýchejme, vždyť zdejší ovzduší je přirovnáváno k ovzduší Vysokých Tater, které lékaři doporučují astmatikům. Obec je velmi dobře značená, tak nemůžete bloudit. Trošku se ještě porozhlídneme po obci. Můžeme se mrknout k Penzionu Rusava (tel.: 571 39 20 76), kde nás letos žádný Jurovalšár nečeká, ale i tak je tam hezky. Při zpáteční cestě z penzionu mineme úhlednou Kolibu Čecher (tel.: 571 39 20 79), z jejíž terasy je překrásný výhled na okolní panoramata. Určitě stojí za to se tu zastavit. Kovaní turisté mohou vyrazit přímo z Rusavy po modré, přes Skalný a Bukovinu na Sv. Hostýn.

Hostýnská hora byla osídlena již v prvním století před Kristem západními Kelty. Poté byla Morava osídlena Slovany. Hostýnská tvrz byla velmi pravděpodobně navštívena věrozvěsty Cyrilem a Metodějem, kteří zde vztyčili kříž a postavili křesťanský oltář. Z doby vpádu Tatarů je dochována pověst o vskutku zázračném zachránění křesťanů, kteří se na Hostýně ukryli před Tatary. Pravidelné Hostýnské poutě se začaly pořádat až po roce 1544, kdy byla vystavěna dřevěná kaple. Významnou uměleckou památkou je nová křížová cesta z let 1904 -33 od arch. Dušana Jurkoviče. Monumentální chrám z roku 1748 je ve slohu barokním od stavitele a sochaře Tomáše Šturma z Holešova. Dobudování Hostýna jako střediska lidových poutí připadlo Antonínu Cyrilu Stojanovi, který realizoval další stavební úpravy. Vrcholná sláva Hostýna se traduje od roku 1912, kdy byla socha Panny Marie s Ježíškem korunována zlatými korunkami, posvěcenými papežem Piem X.

My, víc pohodlní, se kousek vrátíme zpátky, pokračujeme přes Brusné a Slavkov pod Hostýnem. Případná auta můžeme nechat na velkém parkovišti a vydat se na Hostýn pěšky nebo autobusem. Tam si můžeme ve stáncích zakoupit svatohostýnské růžence, svatohostýnský obrázek, svatohostýnské perníkové srdce, ale také svatohostýnský plastový kulomet a svatohostýnskou panenku Barbie i s Kenem. Taky svatohostýnským. Fuj! To je věc, která vadí i mě, ateistce. Prodávat braky z vietnamských tržnic na takovém místě.

Až si prohlédneme chrám, můžeme se projít kolem Křížové cesty až k rozhledně, která stojí na nejvyšším bodě Hostýna od roku 1898. Bohužel není přístupná veřejnosti, tak vám musí stačit výhled z terasy, kdy za hezkého počasí jde vidět až do Hranic na Moravě a ještě možná dál. A je tu ještě něco. To, co jste viděli už hodně, hodně z dálky. Je to vysoká, bílá větrná elektrárna, která za pomocí tří vrtulí vyrábí energii, potřebnou pro provoz zdejších budov a zařízení. Pravda, trochu mi tam nesedí, ale určitě dobře plní svou funkci.

Kousek se vrátíme a projdeme se po 250 schodech (221 pískovcových a 29 žulových), které vedou k Vodní kapli. Schodiště bylo postaveno v roce 1910 a je dlouhé 242 m. Na jednotlivých schodech si ještě dnes můžeme přečíst jména dárců, díky jejichž štědrosti toto schodiště vzniklo. Vodní kapli nechal postavit v roce 1700 bystřický farář, jako víru v zázračnou moc hostýnské vody. Podle pověsti tento pramen vytryskl při tatarském obležení v roce 1241, k záchraně křesťanů. I dnes chladivá voda slouží jako výborné osvěžení znaveným poutníkům. Na Sv. Hostýn jsme nešli nadarmo. Samozřejmě, když pominu pěkný výlet a získání nových zážitků či poznatků. V Hostinci Ovčárna (tel.: 571 38 01 73), kde ukojíte všechny svoje chutě, tedy myslím žízeň i hlad, nás totiž čeká Jurovalšár. Taky svatohostýnský. Hostinec stojí kousek pod parkovištěm autobusu. Přivítá vás pěkný interiér i příjemné posezení v hostýnském ďolíku pod starými stromy.

Jestli už máme plná bříška a všechno jsme viděli, můžeme se spustit dolů, čeká nás totiž návštěva města Bystřice pod Hostýnem, o kterém si můžete podrobně přečíst v Hostýnské trase, kde se dovíte, že Jurovalšár letos v restauraci U Hanuša (tel.: 571 38 01 19) nedostanete, ale vaří tam pořád stejně dobře. Po zhlédnutí všech zajímavostí v Bystřici se můžeme vydat za dalším Jurovalšárem na této trase. Motoristé po staré známé cestě č. 18. Horští cyklisté se mohou vydat přes Chvalčov lesem, kde cyklistická trasa není sice značená, ale na cyklistických mapách doporučená. Šlapem si to pěkně do pedálů a světe div se, vyjedeme u šikovného hotýlku v příjemném prostředí, u Hotelu Zubříč (tel.: 571 922 39).

Po mírném občerstvení sjedeme do obce Podhradní Lhota.

Jak jméno Lhoty napovídá, souvisí její vznik s hradem, z něhož se nám bohužel zachovaly jen nepatrné pozůstatky v podobě příkopů a zbytků hradeb. A přece to býval hrad, nesoucí jméno svého slavného zakladatele, olomouckého biskupa a rádce našeho krále "železného a zlatého", Přemysla Otakara II. Jmenoval se Šaumburk podle biskupa Bruna, jenž pocházel z rodu pánů ze Schauenburka či Šauburka. Biskup Bruno získal už roku 1272 jeden vrch nad obcí Zubřice, která sice už dávno zanikla, ale památkou na její jméno je název nepatrných zbytků hrádku Zubřič na sousedním vrchu Bašta. Tento hrádek asi sloužil jako předsunutá obrana hradu Šaumburka, který si biskup a dovedný diplomat na získaném pozemku zbudoval. Hrad měl výhodnou polohu na severních svazích Hostýnských vrchů a přehlížel široký kraj od Bystřice pod Hostýnem přes město Kelč až k Valašskému Meziříčí. Vesnička je to malá, ale vše potřebné je tu k dispozici: Hostinec u Novosadů přímo na rynku - místními nazýván "U Maně", kaplička, hasičská zbrojnice a hlavně Konzum H. a R. K. (0635/39 11 55) na rynku, kde při svém libovolném nákupu obdržíte další Jurovalšár.

Z Podhradní Lhoty lze pokračovat do Rajnochovic a pak dál na Troják a dále přes Hošťálkovské knížectví, Bystřičku do Valašského Meziříčí, kde si můžeme vyzvednou hned tři Jurovalšárky. A to na Hvězdárně, čili Observatoři Valašského království (tel.: 571 61 19 28), na meziříčském náměstí v Informačním centru mládeže (tel.: 571 61 67 00) a hned vedle, v místní části Poličná, v příjemné restauraci U Slunce (tel.: 571 61 58 44).